Střevní mikrobiom: co dnes víme a co zůstává předmětem výzkumu

Ve střevě člověka žije společenstvo mikroorganismů, které dohromady označujeme jako střevní mikrobiotu; soubor jejich genů a funkcí pak jako mikrobiom. Není to pasivní „obsah" střeva — je to metabolicky aktivní ekosystém, který se podílí na trávení, tvorbě některých vitaminů, výcviku imunitního systému i na ochraně před patogeny.

Co je mikrobiom a kolik toho v nás je

Termíny mikrobiota a mikrobiom se často zaměňují. Mikrobiota označuje samotné mikroorganismy (bakterie, archea, kvasinky, viry) osidlující určité prostředí. Mikrobiom je širší pojem — zahrnuje jejich geny, produkty a interakce s hostitelem.

Dlouho se tradovalo, že mikrobiálních buněk máme v těle desetkrát více než buněk vlastních. Přepočet z roku 2016 tento poměr zpřesnil: u „referenčního" dospělého jde spíše o poměr přibližně 1 : 1, tedy řádově desítky bilionů mikrobiálních buněk [1]. Detail, který dobře ilustruje, jak se poznání kultivuje: i „notoricky známá" čísla se revidují, jakmile jsou pečlivěji změřena.

Co mikrobiom v těle dělá

Rozsáhlé mapování zdravého lidského mikrobiomu ukázalo, že u zdravých lidí se konkrétní druhové složení výrazně liší, ale funkce (metabolické dráhy, které společenstvo zajišťuje) zůstávají pozoruhodně podobné [2]. Jinými slovy: záleží spíš na tom, „co mikroby umějí", než na tom, „kdo přesně tam je".

Mezi dobře doložené funkce patří:

• Fermentace vlákniny na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA — např. butyrát, propionát, acetát), které vyživují buňky střevní sliznice a mají regulační účinky [3].
• Podpora bariérové funkce střeva a soutěžení s potenciálně škodlivými mikroby o prostor a živiny.
• Trénink imunitního systému — mikrobiota se podílí na jeho „kalibraci" už od raného věku.
• Přispění k tvorbě některých vitaminů (např. K a části skupiny B) a k metabolismu žlučových kyselin.

Pojem	Co znamená
Mikrobiota	Samotné mikroorganismy osidlující dané prostředí (např. střevo).
Mikrobiom	Mikroorganismy + jejich geny, produkty a interakce s hostitelem.
Dysbióza	Odchýlení složení či funkce mikrobioty od stavu spojeného se zdravím. Pojem popisný, nikoli diagnóza.
SCFA	Mastné kyseliny s krátkým řetězcem — hlavní produkty fermentace vlákniny.
Probiotikum	Živé mikroorganismy, které v dostatečném množství přinášejí prospěch zdraví (definice ISAPP) [4].
Prebiotikum	Substrát selektivně využívaný mikrobiotou hostitele s přínosem pro zdraví [5].

Existuje jeden „správný" mikrobiom?

Krátká odpověď: ne. Přehledové práce se shodují, že neexistuje jediné složení, které bychom mohli označit za univerzálně „zdravé" [6]. Spíše platí, že se zdravím bývá spojena rozmanitost (pestrost druhů), funkční redundance (více mikrobů umí totéž, takže výpadek jednoho tolik nevadí) a stabilita v čase s přiměřenou schopností vrátit se po narušení do původního stavu.

Právě proto je opatrnost namístě u komerčních testů, které z jednoho vzorku slibují „diagnózu mikrobiomu" a na jejím základě prodej konkrétních doplňků. Interpretační rámce zatím nejsou natolik ustálené, aby z jednorázového profilu šlo spolehlivě odvozovat individuální doporučení.

Co mikrobiom ovlivňuje — a co s tím zmůžeme

Složení a funkci mikrobioty formuje mnoho faktorů. Některé neovlivníme (genetika, způsob porodu a kojení v raném věku, věk), jiné ano — a právě ty jsou pro praxi zajímavé.

Strava — nejsilnější ovlivnitelný faktor

Strava dokáže složení mikrobioty měnit rychle — měřitelné posuny nastávají už během několika dní po výrazné změně jídelníčku [7]. Klíčová není jednorázová „očista", ale dlouhodobá pestrost. Data z rozsáhlého občansko-vědeckého projektu naznačila souvislost mezi vyšší rozmanitostí rostlinné stravy (orientačně přes 30 druhů rostlin týdně) a pestřejší mikrobiotou [8]. Jde o asociaci, ne o důkaz příčiny — ale praktické vyznění je nekontroverzní: čím pestřejší rostlinná strava, tím lépe.

Vláknina a fermentované potraviny

Vláknina je hlavním „palivem" prospěšné mikrobioty. Fermentované potraviny (kysané zelí, kefír, jogurt s živou kulturou) mohou přispívat pestrostí, byť míra jejich účinku je stále předmětem výzkumu.

Léky, zejména antibiotika

Antibiotika jsou v mnoha situacích nezbytná a zachraňují životy; zároveň dočasně zasahují i prospěšnou mikrobiotu. Většina lidí se zotaví, u části se ale plné složení obnovuje pomalu. Podrobněji se tomu věnujeme v samostatné publikaci.

Spánek, pohyb a stres

Nepravidelný režim, nedostatek pohybu a dlouhodobý stres jsou s méně příznivými profily mikrobioty spojovány, ale příčinné vztahy se teprve upřesňují. Pro praxi platí, že jde o návyky, které stojí za pozornost i z mnoha jiných zdravotních důvodů.

Kde končí jistota a začíná výzkum

Mikrobiom je spojován s trávením, imunitou, metabolismem i s osou střevo–mozek. Řada těchto souvislostí je ale zatím popsána převážně na zvířecích modelech nebo jako asociace v pozorovacích studiích. To znamená: víme, že spolu jevy souvisejí, ale ne vždy, zda jeden způsobuje druhý. Přehledové práce proto opakovaně varují před přeceňováním a před „přeprodáním" mikrobiomu jako řešení všeho [9][10].

Poctivý postoj instituce zní: nadějné, rychle se vyvíjející pole poznání — nikoli hotová sada zaručených návodů. Tam, kde data chybí, to říkáme nahlas.

Vybrané zdroje a doporučená literatura

Uvádíme reprezentativní odbornou literaturu. Přehled nemá charakter systematické rešerše; slouží ke zpřístupnění a ověřitelnosti tvrzení.

1. Sender R, Fuchs S, Milo R. Revised estimates for the number of human and bacteria cells in the body. PLOS Biology, 2016;14(8):e1002533.
2. Human Microbiome Project Consortium. Structure, function and diversity of the healthy human microbiome. Nature, 2012;486:207–214.
3. Koh A, De Vadder F, Kovatcheva-Datchary P, Bäckhed F. From dietary fiber to host physiology: short-chain fatty acids as key bacterial metabolites. Cell, 2016;165(6):1332–1345.
4. Hill C, Guarner F, Reid G, et al. ISAPP consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol, 2014;11:506–514.
5. Gibson GR, Hutkins R, Sanders ME, et al. ISAPP consensus statement on the definition and scope of prebiotics. Nat Rev Gastroenterol Hepatol, 2017;14:491–502.
6. Rinninella E, Raoul P, Cintoni M, et al. What is the healthy gut microbiota composition? Microorganisms, 2019;7(1):14.
7. David LA, Maurice CF, Carmody RN, et al. Diet rapidly and reproducibly alters the human gut microbiome. Nature, 2014;505:559–563.
8. McDonald D, Hyde E, Debelius JW, et al. American Gut: an open platform for citizen science microbiome research. mSystems, 2018;3(3):e00031-18.
9. Valdes AM, Walter J, Segal E, Spector TD. Role of the gut microbiota in nutrition and health. BMJ, 2018;361:k2179.
10. Suez J, Zmora N, Segal E, Elinav E. The pros, cons, and many unknowns of probiotics. Nature Medicine, 2019;25:716–729.

Upozornění: Text má vzdělávací charakter a nenahrazuje individuální lékařskou péči, diagnostiku ani léčbu. Přetrvávající nebo závažné potíže (např. déletrvající změny stolice, hubnutí, krev ve stolici) vždy konzultujte s lékařem.