Jak číst etiketu probiotického doplňku

Probiotika jsou podle mezinárodní odborné definice „živé mikroorganismy, které v podání v přiměřeném množství přinášejí hostiteli zdravotní prospěch" [1]. Klíčová slova jsou živé, přiměřené množství a konkrétní prospěch — a přesně tato tři slova by měla jít z dobré etikety vyčíst.

1. Rod, druh a kmen — nejdůležitější údaj

Účinky probiotik jsou specifické pro kmen. Neplatí „laktobacil jako laktobacil". Kompletní označení má tři úrovně:

• Rod (genus) — např. Lacticaseibacillus
• Druh (species) — např. rhamnosus
• Kmen (strain) — písmenno-číselné označení, např. GG nebo DSM 17938

Pozn.: rod Lactobacillus byl v roce 2020 rozdělen do řady nových rodů [2], takže na novějších etiketách narazíte na názvy jako Lacticaseibacillus či Limosilactobacillus. Není to chyba — je to aktuální taxonomie. Chybí-li na etiketě označení kmene a uvádí se jen „probiotické kultury", nelze dohledat, co konkrétně kupujete ani zda k danému kmeni existují data [3].

2. Množství (CFU) a garance do konce trvanlivosti

Množství živých mikroorganismů se uvádí v CFU (colony forming units, kolonie tvořící jednotky). Zásadní je, k jakému okamžiku se číslo vztahuje:

Vyšší číslo není samo o sobě známkou kvality. Účinná dávka se u jednotlivých kmenů liší a „čím víc miliard, tím lépe" je marketingová zkratka, nikoli odborné pravidlo.

3. Skladování a forma

Živé kultury jsou citlivé na teplotu a vlhkost. Etiketa má jasně uvádět podmínky skladování (např. „uchovávejte v chladu" u citlivých kmenů, nebo naopak „stabilní při pokojové teplotě"). Údaj o skladování a jeho dodržení přímo souvisí s tím, kolik buněk zůstane naživu do okamžiku užití.

4. Zdravotní tvrzení — méně je paradoxně více

V Evropské unii podléhají zdravotní tvrzení u potravin a doplňků stravy přísné regulaci [4]. Pro probiotika zde zatím nejsou schválena specifická zdravotní tvrzení, a slovo „probiotikum" bývá v některých členských státech na obalu potraviny/doplňku posuzováno jako neschválené zdravotní tvrzení. Prakticky to znamená:

• Seriózní výrobek neslibuje léčbu nemocí ani zázračné efekty.
• Formulace jsou střídmé a odpovídají tomu, co je povoleno.
• Nápadné sliby („vyléčí", „detoxikuje", „posílí imunitu na 100 %") jsou varovným signálem.

5. Bezpečnost a kdy se poradit

Pro většinu zdravých lidí jsou běžná probiotika považována za bezpečná. Opatrnost a konzultace s lékařem či farmaceutem jsou ale na místě u oslabené imunity, závažných onemocnění, u nedonošených novorozenců a u lidí s centrálními žilními katétry. Doplněk stravy také není náhradou léčby — pokud řešíte konkrétní obtíž, začněte odbornou konzultací, ne nákupem.

Vybrané zdroje a doporučená literatura

Reprezentativní odborné zdroje k ověření uvedených tvrzení.

1. Hill C, Guarner F, Reid G, et al. ISAPP consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol, 2014;11:506–514.
2. Zheng J, Wittouck S, Salvetti E, et al. A taxonomic note on the genus Lactobacillus: reclassification into 25 genera. Int J Syst Evol Microbiol, 2020;70(4):2782–2858.
3. Binda S, Hill C, Johansen E, et al. Criteria to qualify microorganisms as probiotic in foods and dietary supplements. Frontiers in Microbiology, 2020;11:1662.
4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (v platném znění).
5. Sanders ME, Merenstein DJ, Reid G, et al. Probiotics and prebiotics in intestinal health and disease: from biology to the clinic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol, 2019;16:605–616.

Upozornění: Text má vzdělávací charakter a nenahrazuje individuální lékařskou ani lékárenskou konzultaci. Před užíváním doplňku při zdravotních obtížích nebo současně s léky se poraďte s lékařem či farmaceutem.