Po antibiotikách: jak postupovat bezpečně a bez zbytečných slibů

Antibiotická léčba je jedním z největších úspěchů medicíny. Cílí na bakterie způsobující infekci, ale nedokáže dokonale rozlišit „škodlivé" od „prospěšných" — proto dočasně zasahuje i střevní mikrobiotu. Otázka tedy nezní „jak se antibiotikům vyhnout", ale „jak po nezbytné léčbě rozumně podpořit zotavení".

Co antibiotika dělají s mikrobiotou

Studie sledující složení mikrobioty v čase ukazují, že antibiotika mohou snížit rozmanitost a přechodně změnit zastoupení jednotlivých skupin mikrobů [1]. U většiny lidí se společenstvo z velké části vrací k původnímu stavu, u části jedinců však některé druhy zůstávají dlouhodobě potlačené a plné obnovení trvá týdny až měsíce [1]. Míra a rychlost zotavení jsou individuální a závisejí na typu antibiotika, délce léčby i výchozím stavu.

Průjem spojený s antibiotiky

Poměrně častým nežádoucím účinkem je průjem spojený s užíváním antibiotik. Ve většině případů je mírný a odezní. Vzácněji může dojít k závažnější infekci Clostridioides difficile, která už vyžaduje lékařskou péči. Proto platí: vodnatý průjem s horečkou, silnými bolestmi břicha nebo krví ve stolici během či po antibioticích je důvod kontaktovat lékaře.

Pomáhají probiotika po antibioticích?

Odpověď je „záleží", nikoli automatické „ano". Pro prevenci průjmu spojeného s antibiotiky existují data naznačující přínos některých konkrétních kmenů u vybraných skupin (např. v pediatrii), zejména při včasném zahájení [2]. Nejde ale o plošné pravidlo pro každého a každý kmen.

Zároveň je namístě opatrnost vůči zjednodušení „probiotikum obnoví mikrobiom". Experimentální práce ukázala, že po antibioticích může běžné probiotikum u některých lidí zpomalit návrat vlastní mikrobioty k původnímu stavu ve srovnání se spontánním zotavením [3]. To neznamená, že jsou probiotika „škodlivá" — znamená to, že jejich účinek je kontextový a specifický a nelze ho paušalizovat.

Co zotavení podporuje spolehlivě

• Dokončit předepsanou léčbu přesně podle pokynů — nezkracovat, nevynechávat, neschovávat „na příště".
• Pestrá strava bohatá na vlákninu — dodává mikrobiotě „palivo" pro obnovu (viz naše publikace o vláknině).
• Fermentované potraviny jako přirozená součást pestrého jídelníčku.
• Dostatek tekutin, spánku a čas — obnova je proces, ne jednorázový úkon.
• Doplňky cíleně, po konzultaci, ne „pro jistotu na všechno".

Vybrané zdroje a doporučená literatura

Reprezentativní odborné zdroje k ověření uvedených tvrzení.

1. Dethlefsen L, Relman DA. Incomplete recovery and individualized responses of the human distal gut microbiota to repeated antibiotic perturbation. PNAS, 2011;108(Suppl 1):4554–4561.
2. Guo Q, Goldenberg JZ, Humphrey C, et al. Probiotics for the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhea. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2019;(4):CD004827.
3. Suez J, Zmora N, Zilberman-Schapira G, et al. Post-antibiotic gut mucosal microbiome reconstitution is impaired by probiotics and improved by autologous FMT. Cell, 2018;174(6):1406–1423.
4. Sanders ME, Merenstein DJ, Reid G, et al. Probiotics and prebiotics in intestinal health and disease: from biology to the clinic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol, 2019;16:605–616.

Upozornění: Text má vzdělávací charakter a nenahrazuje lékařskou péči. O nasazení, typu a délce antibiotické léčby i o vhodnosti doplňků rozhoduje lékař podle vaší konkrétní situace.